Autor: Vladimír Krečmer

Během dvacetiletého trvání Národního parku Šumava (NPŠ) se od přelomu století silně vyostřují střety zájmové skupiny vědců-ochránců přírody s vědecky standardními argumenty věd lesnických, environmentálních i přírodních. Léta komplexně neřešená problematika kauzy NPŠ přešla z pole vědy na pole mocensko-politické a kauza se stává věcně neřešitelnou. Je charakteristické, jak zájmová skupina ochranářů předkládá veřejnosti své vědce za vědce jediné a s každou snahou o věcnou diskusi na základě vědecky standardních faktů dokládá svými skutky, jak právě tohle je pro ni svízelné a vlastně nepřijatelné. Nemá-li jistou většinu hlasů v odborné diskusi, vyděluje se jako ideově politická opozice se silně emočním vystupováním, jakoby nositelé jiných názorů byli škůdci.

Dámy a pánové, když byl před dvaceti lety politickým rozhodnutím – nařízením vlády č. 193/1991 Sb. založen Národní park Šumava, jednalo se tehdy jistě o chvályhodný počin pro zachování zdejší nádherné krajiny charakteristické zejména převažujícími málo poškozenými komplexy lesních ekosystémů.

Vážení kolegové, proces vyhlašování Národního parku Křivoklát se dostal do stádia, kdy už opravdu hrozí jeho vyhlášení. MŽP už předalo návrh zákona o NP Křivoklát v paragrafovém znění k projednání vládě. Ta by se jím měla zabývat na podzim letošního roku. Přitom občané v této oblasti žijící neměli prakticky žádnou šanci projevit své mínění. Starostové obcí byli ovlivnění masáží MŽP založenou na demagogii, polopravdách, lžích a nereálných slibech, zejména ale příslibem bohatého toku dotací, pokud budou s NP souhlasit, a tak v době, kdy k tomu byla příležitost, tyto obce nevyslovily zásadní nesouhlas. Uplatnily pouze různé připomínky, které byly, anebo nebyly vypořádány. V konečném znění zákona se nemusí objevit vůbec. Proto se občané křivoklátska rozhodli v současné době k jedinému nožnému způsobu protestu, a tím je petice.